Harmonogram dne:
7.00 - 8.15 příchod dětí, družinka
8.15 - 8.30 elipsa (komunitní kruh), cvičení ticha, říkanky, písničky, téma dne
8.30 - 11.00 Montessori pracovní blok, otevřená svačina
(děti svačí dle potřeby v průběhu pracovního bloku )
11.00 - 12.00 pobyt venku (na zahradě nebo na hřišti )
12.00 - 12.30 oběd
13.00 vyzvedávání dětí po obědě
13.00 - 14.30 čtení příběhů, odpočinek a spánek menších dětí, starší děti klidový režim
14.30 - 15.00 svačinka
15.00 - 16.30 družinka volné aktivity v herně / na zahradě, vyzvedávání dětí
Základní principy Montessori pedagogiky v naší školce
Připravené prostředí
Nábytek je uzpůsoben svou velikostí a lehkostí potřebám dítěte. Nízké otevřené skříňky jsou vybaveny speciálním montessori materiálem. Stoly, židličky, pomůcky na úklid, ubrusy - to vše má být uzpůsobeno dětskému tělu, mentalitě a snadné manipulaci. Stěny omalované světlými odstíny pastelových barev zdobí obrázky se zvířaty, květinami a rodinnou tématikou. Všechny motivy jsou zavěšeny v úrovni jeho očí.
Pracovně je prostor uspořádán do jednotlivých koutků. Nachází se tu koutek pro praktický život, smyslové (senzorické) poznávání a hudbu, matematiku, jazyk, kosmickou výchovu.
Vše k výuce je řazeno od jednoduchého ke složitému, od konkrétního k abstraktnímu, zleva doprava, ze shora dolů, od celku k jednotlivým částem. Uspořádanost pomáhá dítěti se snadno orientovat a manipulovat se svěřenými věcmi, získávat poznatky o jejich vlastnostech a zákonitostech.
Dítě zde má možnost vykonávat skutečnou práci (pere prádlo, krájí zeleninu, pečuje o květiny, stoluje, umývá předměty, zametá podlahu. ..). Obrácení dětské aktivity k věcem v jeho okolí mu pomáhá koordinovat pohyby, se zájmem využívat svěřené předměty, ale i o ně pečovat a chránit je. Prostředí zohledňuje jeho rytmus, který odpovídá procesu a opakování činnosti, kterou si každé dítě volí jinou.
Skutečně připravené prostředí nabízí dítěti možnost žít v přírodě , ne se jen o ní učit. Děti jsou zaujaty pozorováním přírodních dějů. Je důležité přenést přírodu do třídy. Péče o zvířátka a rostliny vede dítě k předvídavosti a pocitu zodpovědnosti za zítřek.
Nedílnou součástí připraveného prostředí je i osobnost učitele , která se pozorováním učí porozumět zákonitostem dětského vývoje, přijímá a ctí práci dítěte a je pomocníkem k jeho nezávislosti.
Praktický život
Dítě je nutno různorodě zaměstnat úkony běžného denního života, opravdovou prací. Urovnávání nábytku a uklízení věcí na své místo je nejpřitažlivější činností dětí do tří let. Cíl praktických aktivit - uspokojení pohybu, zkoordinování myšlení a pohybu, zdokonalení a zharmonizování činnosti, získání nezávislosti (samostatnosti), vlastní jistoty, cílevědomosti, zodpovědnosti, vnitřního pořádku, mravních a společenských zásad.
Dítě se učí :
1. pečovat o prostředí
2. pečovat o svou osobu
3. kontaktu s druhými lidmi
4. starat se o zvíře, rostlinu
5. koordinovat pohyby - elipsa
Pomůcky pro smyslový rozvoj
1. Procvičování smyslů vede k prohlubování smyslového vnímání a vytváří se první základy pro intelektuální růst.
2. Nashromážděné dojmy do věku 2,5 let dítěte je třeba uspořádat, rozlišit podstatné od nepodstatného. Pro utváření jasnosti a řádu myšlení je nutné odborné vedení (metoda, pomůcka). Rozlišuje se barva, tvar,velikost, zvuk, struktura látky, hmotnost, teplota a roztažnost.
Chceme-li zdůraznit jednu vlastnost, je třeba smysly od sebe co nejvíce izolovat (ticho při zvukovém tříbení).
Matematika
Dětské myšlení se vyznačuje smyslem pro přesnost a reálnou skutečnost. Proto jsou pomůcky přehledné a věcně správné. Nejdříve dítě získává zkušenost při práci s praktickým a smyslovým materiálem a potom přechází k matematické pomůcce a hrou s ní se učí velice lehce a rychle.
Montessori pedagogika upřednostňuje racionální přístup před mechanickou pamětí. Rozvíjí se prostorové myšlení. Výuka vychází ze vnímání a poznávání konkrétních předmětů. Když dítě přestane pracovat s pomůckou, přechází k abstrakci a přeje si zapsat početní úkony.
Jazyk
Dítě v prvních třech letech absorbuje jazyk prostředí, v němž žije. V období tří až šesti let ho zdokonaluje. Rozvoj jazyka se řídí pevnými zákonitostmi a jazyk složitý je vstřebáván stejně jako jednoduchý. Dítě pracuje na jeho tvorbě nevědomky a s lehkostí . Je třeba vytvořit podmínky bohaté na slovo, podněty vybízející k pohybu a dospělé s kvalitní vyjadřovací schopností.
Kosmická výchova
Výuka začíná pozorováním světa jako celku a postupuje k poznávání jeho jednotlivých částí. Ucelené programy poskytují dítěti možnost využívat získané dovednosti v předešlých oblastech. Základním předpokladem pro vytvoření úcty k životu je podpora přirozeného zájmu dítěte o poznávání a přemýšlení o souvislostech.
Svobodná volba
Volba je instinktivní záležitostí a vede dítě k výběru činnosti, která podporuje jeho vývoj. Svobodná volba se v konečném důsledku projeví jako samostatný, soběstačný, nezávislý, sebeovládající činný projev jedince v určitých hranicích. Svobodné rozhodování dětí podle vlastních preferencí umožňuje pozorovat jejich duševní a vývojové potřeby.
Dítě by mělo mít možnost volit si:
- místo v prostoru
- pracovní činnost
- pracovat samo, s kamarádem nebo ve skupině
- vyjádření pocitu, podělení se o zážitky a získané zkušenosti.
Období zvýšené vnímavosti
Období zvýšené vnímavosti je časově limitovaný instinkt, který je vázaný na získání specifického psychického rysu. V tomto období se dítě učí snadno a přirozeně. Podle vnitřní citlivosti si vybírá potřebné z vnějšího světa. Postupně získává adaptaci na prostředí nebo dovednost řídit své pohyby stále přesněji a jistěji a nakonec vede k samostatné tvořivé činnosti.
Koncentrace - polarizace pozornosti
Pro zdravý růst dítěte je nutná možnost zakoušet koncentraci, opakovaně vykonávat činnost, kterou si samo zvolí. Když může být dítě v činném kontaktu s věcí, dosahuje vnitřního uspokojení v podmínkách, které musí vytvořit dospělý. Čím pečlivěji a podrobněji je nějaké cvičení ukázáno, tím se snáz stane předmětem opakování. Zaujme-li dítě nějaká činnost k opakování, znamená to, že se jeho volba shoduje s jeho psychickou vývojovou potřebou. Opakovanou činností si dítě upevňuje dovednosti.
Úloha učitele
Prvními učiteli dítěte jsou rodiče. Protože první roky života jsou z hlediska výchovy a vzdělávání těmi nejdůležitějšími, je třeba působit v prvé řadě na matku a otce a následně všechny, kdo se budou na výchově podílet.
Učitel
1. Připravuje prostředí pro dítě a zná jeho funkci (včetně jednotlivých výukových aktivit a pomůcek)
2. Pozoruje činnost dítěte a zpětně získává informaci pro jeho potřeby, což ho vede ke stálému přetváření svých výchovných postojů a tvořivých pracovních nabídek.
3. Zajišťuje dítěti možnost svobodné volby v připraveném prostředí, chrání dítě před vyrušováním a tím napomáhá sebeutváření jeho osobnosti.
Hračka
" Dítě se uchyluje ke hračce, nemá-li nic smysluplnějšího na práci. Pro dítě je každá minuta cenná, neboť stále přechází z nižší úrovně na vyšší a nicotné činnosti ho jednoduše nezajímají. "
(Montessori, M.:Tajuplné dětství)
Dítě samo si vybírá jednoduché věci, s kterými může experimentovat, zkoumat je, poznávat zákonitosti a tvořit.
Ticho
" Každé cvičení, v němž hraje úlohu koordinace pohybů s okamžitou zpětnou vazbou (ticho, hluk), je pro dítě velmi důležité. Opakování takovýchto cvičení vede u dětí k rychlému rozvoji dané dovednosti, což by při pouhém vysvětlování nebylo možné."
(Montessori, M.:Tajuplné dětství)
Soustředění se na prožitek ticha a jeho vytváření pomáhá dítěti k vnitřní ukázněnosti.
Kázeň a důstojnost
Má-li dítě volbu, potichu přechází od jedné aktivity a v klidu volí jinou. To, co nikdo nedokáže vnějšími prostředky, vytvoří si dítě samo v připraveném prostředí, kde si může volit a soustředit se. Stává se vnitřně aktivně ukázněné. Nezažívá-li posměch, hodnocení, chválení, ponižování v podobě trestu a kázání, má prostor pro své vlastní učení se.
Pomůcka
V připraveném prostředí Montessori pedagogiky hraje důležitou roli specifický metodický materiál.
Vlastnosti materiálu:
1. Ohraničení, omezení
Speciální Montessori pomůcka se v připraveném prostředí nachází v jednom exempláři. Množství pracovního materiálu má představovat výzvu k činnosti (nedostatek nebo přemíra nabídky brání soustředění nebo vyvolává nudu). Materiál je seřazený podle řádu a náročnosti. Dítě vrací pomůcku na své místo v polici v takovém stavu, v jakém si ji půjčilo, a tím se učí trpělivosti, úctě k práci a svěřenému materiálu.
2. Estetické kvality
Silnou motivací je kvalita a atraktivnost předmětů. Materiál přímo vybízí k činnosti a k tomu, aby ona byla prováděna jemně, opatrně s úctou k materiálu, s estetickým cítěním a zodpovědností.
3. Podněcování aktivity
Pomůcka má podněcovat zájem o činnost. Dítě s ní manipuluje a při tom objevuje zákonitosti. Důležitá je různorodost nabídky.
4. Kontrola chyb
Kontrola chyb je u většiny pomůcek zabudována v samotném materiálu. U složitějšího materiálu pomáhají získané zkušenosti a poznatky a možnost konzultace se zkušenějším.
Dítě je tvůrce sebe sama"
Maria Montessori (31. srpna 1870 Chiaravalle, Itálie – 6. května 1952 Noordwijk aan Zee, Nizozemsko)
Montessori metoda je již 130 let používána ve školních i předškolních zařízeních po celém světě. Byla vyvinuta italskou lékařkou Marií Montessori, která celý svůj život zasvětila problematice výchovy a vzdělávání dětí.